VZOROVÝ ZÁJEZD

Athos
„Svatá hora Athos“ je nejvýchodnější výběžek poloostrova Chalkidiki, jenž byl v roce 885 byzantským císařem Vasilem I. určen za útočiště mnichů a poustevníků. První klášter, Megístis Lávras, tu byl založen v roce 963. O sto let později bylo nařízeno, že na Athos nesmí vstoupit žena, což platí dodnes. Zakázané území mohou ženy spatřit nanejvýš z lodi. Poustevny a dvacet klášterů, v nichž žije přibližně 1700 mnichů a které skrývají nevyčíslitelné poklady, jsou roztroušeny v romantické krajině plné soutěsek, lesů a skal. Návštěvu mnišského státu musí předem povolit řecké ministerstvo zahraničních věcí; souhlas je udělován maximálně 10 návštěvníkům denně. Výlet lodí poskytuje pohledy na některé z klášterů, ale zejména na majestátní horu Athos (2033 m n.m.).

Delfy
Archeologický areál u stejnojmenné obce pod Parnassem, kde bývala věštírna boha Apollóna. Kněžka Pýthie tu v extázi pronášela výkřiky, z nichž kněží sestavovali většinou dvojsmyslné předpovědi.

Dion
Lokalita jihozápadně od Soluně, kdysi posvátné území olympského boha Dia. Malé archeologické muzeum, zbytky opevnění.

Epidauros
Antická lokalita s malým muzeem, kdysi součást posvátného okrsku boha lékařství Asklépia. V divadle s úžasnou akustikou probíhá v létě Athénský festival.

Chalkidiki
Poloostrov jihovýchodně od Soluně, vybíhající do tří menších poloostrovů (Kassandra, Sithonia a Athos), hlavní rekreační oblast severního Řecka s nádhernými bílými plážemi o délce téměř 500 km. Výběžek Agios Oros, známější pod názvem Athos, je od 9. století vyhrazen mnichům.

Kalamata
Hlavní město Messéinie na poloostrově Peloponnés. V mohutné pevnosti se po Villehardouinovcích vystřídali Byzantinci, Turci a Benátčané. Pod hradem ženský klášter. Pěkné pláže.

Korinthos (Korint)
Město, které je pokračováním starověkého Korintu (1. tisíciletí př.n.l.) pod horou Akrokorinthem (575 m n.m.). V 7. století př.n.l. centrum významné námořní říše; jejími nejzámějšími osadami byla např. Kerkyra (na ostrově Korfu) nebo Syrakusy (na Sicílii). Ve 2. století n.l. jej zničili Římané. Zachovány komplexy staveb z římského období. Poloha města na úzké Korintské šíji mezi Jónským a Krétským mořem byla výhodná pro obchod i politický vliv. Od 19. století je šíje prokopána 6,4 km dlouhým Korintským průplavem.

Litochoro
Městečko v jihomakedonské krajině asi 300 m n.m., východisko do horského masívu Olymp. Rozlehlé pláže, táhnoucí se až po Platamonas.

Meteora
Podivuhodné kláštery ze 14. až 16. století se nacházejí v Thessalské nížině severně od města Kalambáka, asi 100 km východně od Ioanniny. Původně celkem 24 klášterů bylo vystavěno řeckokatolickými mnichy na temenech slepencových skal, vypreparovaných erozí. Jméno znamená „ve vzduchu zavěšené“. V neuvěřitelných polohách a výšce až 300 metrů nad zemí byly některé dostupné pouze pomocí rumpálu: obyvatel či návštěvník byl vytažen nahoru v koši na laně. Dnes mniši zůstávají v posledních pěti z nich: před turistickým ruchem prchají pryč, především na „svatou horu Athos“. Kláštery Megalo Meteoro (Metamorfosis = Proměnění Páně = Velká Meteora, založený sv. Athanasem v roce 1356), Varlaam, Agios Triados (sv. Trojice, údajně pouze poslední mnich) a Agias Varvaras Rusanu (sv. Barbora) jsou večer efektně nasvíceny, ale i ve dne je na ně překrásný pohled. Ve zpřístupněných klášterech platí turisté vstupné. Od všech návštěvníků se vyžaduje decentní oblečení.

Mystra (Mystras)
Kdysi byzantské městečko asi 5 km od Sparty, vystavěné na úbočí kopce. Roku 1250 zde křižácký rytíř Guillaume de Villehardouin postavil mohutný hrad, z něhož po deset let ovládal území Peloponnésu. Četné kostely a kláštery, některé s restaurovanými freskami.

Nauplio (Nafplio)
Významné turistické středisko s přístavem při Argolském zálivu, mezi dvěma opevněnými skalami. Podle legendy ho založil Nauplius, syn boha moře Poseidóna. Mohutnou pevnost Palamidi (k níž vede 999 schodů) vybudovali Benátčané. Uličky starého města jsou romantické a pobřežní stezka nabízí krásné výhledy.

Olymp
Nejvyšší hora Řecka, na jejíž vrchol umístili staří Řekové sídlo bohů. Z celkem sedmi vrcholů měří nejvyšší Mytikas 2917 m n.m. Krystalinické jádro má vápencový obal, proto je zde bohatá květena. V pořadí první řecký národní park tu byl vyhlášen už v roce 1938 na ploše 3998 ha. Základnou pro turistický výstup na vrchol (který trvá dva dny a je možné přenocovat v některé z chat na úbočí) je Litochoro, městečko nedaleko dálnice Soluň – Athény.

Olympia
Středisko kultu Dia Olympského, nejvyššího řeckého boha. Podle historických záznamů zde byly roku 776 př.n.l. založeny olympijské hry, které se pak opakovaly pravidelně každý čtvrtý rok, vždy v době úplňku, na přelomu srpna a září. Od tohoto data počítali Řekové svůj letopočet. Po dobu her musely ustat všechny konflikty. Velmi zajímavý archeologický areál a dvě muzea. Před oltářem chrámu bohyně Héry se dodnes zapaluje olympijská pochodeň.

Patra (Patras)
Největší město na Peloponésu (asi 120 tis. obyv.) a významný přístav. Protože jej v 19. století vypálili Turci, zachovalo se jen nemnoho památek (pevnost, molo).

Platamonas
Večer krásně osvětlená pevnůstka – hrad na Olympské riviéře. Tyčí se nad stejnojmenným městečkem mezi letovisky Leptokárie a Nei Pori a je snadno dostupný příjemnou procházkou z Nei Pori (cca 5 km).

Sparta
Hlavní středisko oblasti Lakónie na poloostrově Peloponnés, ve starověku politický soupeř Athén. Dórové tu vybudovali militantní vládní systém. Obyvatelé byli rozděleni na vládnoucí třídu a otroky, kteří jejim členům byli přidělováni spolu s půdou. Spartská výchova ke střídmosti a samostatnosti se stala proslulou. Spolu s Athéňany porazila Sparta Peršany (5. stol. př.n.l.), později však byla zpustošena Vizigóty a poté Slovany. Památek je málo, ale zajímavé je muzeum.

Thermopyly
Soutěska pojmenovaná podle teplých pramenů, v níž se za třetí řecko-perské války roku 480 př.n.l. bránilo necelých 1000 Sparťanů a jejich spojenců obrovské přesile Peršanů. Ti jim díky zradě vpadli do zad a všechny pobili. U dálnice se nalézá novodobý pomník a na pahorku pamětní deska se známým nápisem: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my zde mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám“. Dnes se mezi termopylskými skalisky a mořským břehem rozprostírá nános řeky Spercheios, po němž vede dálnice ze Soluně do Athén.

Thessaloniki (Soluň)
Druhé největší řecké město (750 tis. obyv.), česky Soluň, kdysi významné město Byzantské říše, s pravoúhlou sítí ulic. Na nábřeží má dvě hlavní náměstí, Eleftherias a Aristotelus. Archeologické muzeum hostí cennou sbírku předmětů z královských hrobek makedonské dynastie. V Bílé věži je Byzantské muzeum s freskami a ikonami. Najdeme tu četné římské památky a byzantské kostely a kláštery. Trajektový přístav leží v centru města.

Tolo
Kdysi rybářská vesnička, dnes příjemné letovisko v Argolském zálivu Peloponéského poloostrova, asi 11 km od Nauplia. Rozsáhlá písčitá pláž je lemována skalisky a mořská voda je neskutečně tyrkysově modrá.

Vergina
Kdysi starověké městoAigai, obydlené od rané doby bronzové. Proslavené královskými hrobkami, zejména hrobkou krále Filipa II. Makedonského (359 – 336 př.n.l.), otce Alexandra Velikého.

Vybrané ostrovy:
Hydra
Menší ostrůvek se stejnojmenným městem, asi 3 hodiny plavby z Tolo. Historické a etnografické muzeum, několik klášterů. V křivolakých uličkách a schodištích okolo přístavu obstarávají dopravu oslíci.

Karpathos
Druhý největší ostrov v Dodekanéském souostroví (302 km2 , 6,6 tis. obyv.), s hlavním městem a přístavem Pigadia Jeho středem se táhne hřeben s horou Kali Limni (1215 m n.m.). Trajektové spojení na Rhodos, Krétu a Pireus.

Korfu (řecky Kerkyra, 593 km2, 115 tisíc obyvatel)
Je nejsevernější ze sedmi jónských řeckých ostrovů. Od albánského pobřeží jej dělí úžina široká pouhé dva kilometry, v níž byly v roce 1946 potopeny dva britské křižníky. Administrativně ke Korfu patří Diapontské ostrovy (Erikoussa, Othonoi a Mathraki) na severu, na jihu pak ostrovy Paxi a Antipaxi plus spousta „miniostrůvků“ podél pobřeží. Sever ostrova je hornatý, s nejvyšším vrcholem Pantokrator (906 m n.m.), střední část tvoří pahorkatina a jih je plochý. Základem hospodářství je cestovní ruch a pěstování oliv. Mezinárodní letiště je v hlavním městě Kerkyra (jméno z řecké mytologie – byl pojmenován po nymfě Kerkyře, s níž měl bůh moří Poseidon syna jménem Phaiakas).

Kos
Třetí největší z Dodekanéských ostrovů (290 km2, 25 tis. obyvatel), nejvyšší hora Dikeos (846 m n.m.). Hlavní město Kos.

Kréta
S rozlohou 8261 km2 je pátým největším ostrovem Středozemního moře a největším ostrovem Řecka. Protáhlé pohoří vyčnívající z vody tvoří val mezi Egejským a Libyjským mořem. Díky strategické poloze mezi Evropou, Asií a Afrikou ovládala Kréta již od starověku valnou část Středozemního moře. Jižní svahy ostrova jsou srázné a spadají rovnou k moři, severní naopak pozvolné. Nejvyšší horou je Psilorítis (2456 m n.m.). Města a turistická letoviska vyrostla podél zátok severního pobřeží.

Lefkada (303 km2, délka pobřeží 120 km, 23 tis. obyv., hlavní město Lefkada)
leží u západního pobřeží středního Řecka. Má členitý povrch (hora Elati 1158 m n.m). Pěstují se citrusy, olivy, vinná réva a zelenina. Ve skutečnosti je umělým ostrovem, který byl v antice záměrně oddělen od pevniny prokopáním plavebního kanálu po roce 640 př.n.l.

Rhodos
Ostrov ze skupiny Dodekanéských ostrovů (1400 km2, 125 tis. obyvatel) má hornaté vnitrozemí s nejvyšší horou Agios Ioannis (1216 m n.m.). Patří k nejslunečnějším oblastem Evropy s průměrem 3000 hodin slunečního svitu ročně, letní teploty dosahují až 40 °C.

Santorini (Théra, Thira, „Divoký ostrov“, 150 km2)
se nachází severně od Kréty ve vzdálenosti asi tří hodin plavby. Původně se nazýval Strongylé („Kulatý“, podle tvaru), ale roku 1650 př.n.l. byl prakticky rozmetán do okolí obrovským sopečným výbuchem. Odhadem tehdy vylétlo do vzduchu 20 km3 pyroklastického materiálu a popela, který zahubil vegetaci. Předpokládá se, že tento výbuch mohl být příčinou náhlého zániku mínojské kultury. Zbytek vulkánu, který zničil sám sebe, dnes mořem zatopená kaldera, vytváří obří podkovu strmých rudohnědých skal, v níž se krčí přístav Athinios. Okraj kaldery ve výšce asi 200 m n.m. lemují úhledné bílé domečky. Osada Fira je spojena s minipřístavem Mesa Yialos (Skála) strmým schodištěm a kabinkovou lanovkou. Lodičkou lze doplout ke dvěma ostrůvkům uvnitř kaldery, nazývaných „volcano“ (sopka) kvůli aktivním solfatarám a termálním pramenům. Ročně se na ostrově vyrobí na sto tisíc lahví vína.

Spetses
Ostrov na východě Argolského zálivu (22 km2, 3,5 tis. obyv.) nedaleko pevniny, se zbytky dvou raně křesťanských bazilik a pěknými plážemi. Lodní spojení s Pireem a osadou Kosta.

Thassos
Nejsevernější z egejských ostrovů leží pouhých 6 km od pevniny (379 km2, 13,5 tis. obyvatel, nejvyšší hora Ypsari 1003 m n.m.). Pro svoji bujnou zeleň byl odedávna přirovnáván ke smaragdu. V řeckém bájesloví zde sídlily Sirény, které svým neodolatelným zpěvem lákaly plavce do zkázy. Naleziště drahých kovů. Dodnes je to tichý a turistickým průmyslem nezasažený ostrov.

Zakynthos (Zanti)
Nejjižnější z Jónských ostrovů, západní pobřeží hornaté, střední část rovinná. Z benátské pevnosti ve stejnojmenném hlavním městě pěkný rozhled. Mnoho kostelů a památek poničeno zemětřesením v roce 1953.

Zábava, kultura, sport
Na většině pláží lze provozovat prakticky všechny sporty (potápění, surfování, vodní lyžování, plachtění, vodní šlapadla, paragliding, parasailing). Pokud byste chtěli pronajmout plachetnici, vyžaduje se cestovní pas, případně kreditní karta. Podle přísných námořních předpisů musí mít alespoň dva členové posádky odborné kapitánské zkoušky, je však možný pronájem plachetnice s kapitánem. Přístrojové potápění je možné výhradně na zvláštní povolení v konkrétních lokalitách.
Většina letovisek nabízí vycházky a výlety do překrásného okolí (nezapomeňte na vhodnou obuv). Hotely vyšší kategorie mívají v nabídce také tenisové kurty, volejbal, stolní tenis, minigolf, vodní pólo, fitness, vířivky a vlastní animační programy.
Posezení v typické taverně či baru je dostatečnou zábavou: přesto, budete-li mít příležitost, zajděte do letního kina. Atmosféra je nesdělitelná.