Politické uspořádání a obyvatelstvo

Švýcarsko je spolkový stát, který se administrativně dělí na 20 kantonů a 6 polokantonů. Podle ústavy z roku 1948, která byla v roce 1874 revidována, je Švýcarsko republikánsko-parlamentní stát s přímou demokracií. Spolkové shromáždění, parlament země, volí Spolkovou radu a spolkového prezidenta. Osídlení Švýcarska je velmi nerovnoměrné. Ve vysokohorských oblastech Alp žije jen 10 % z celkového počtu obyvatelstva. Podstatně hustěji je osídlena převážně nížinatá oblast mezi Ženevským a bodamským jezerem. Obyvatelstvo tvoří z 82 % Švýcaři, asi 18 % ze stálých obyvatel jsou cizinci. Zhruba jedna polovina Švýcarů vyznává katolickou, druhá polovina pak protestantskou víru. Etnicky a jazykově je země rozdělena na německou, francouzskou a rétorománskou oblast. Tyto tři jazyky jsou rovnoprávné.

Hospodářství a doprava

Švýcarsko, které je sice chudé na suroviny, patří k nejrozvinutějším zemím světa. Asi třetina výdělečně činných obyvatel pracuje v průmyslu, který produkuje vysoce ceněné výrobky, jako jsou stroje a zařízení, léčiva, hodinky a šperky, určují vývozní strukturu země. Přes dvě třetiny produktivního obyvatelstva pracuje ve službách, převážně v cestovním ruchu a bankovnictví. Vzhledem k přírodním poměrům je těžištěm zemědělské výroby chov skotu. Vyprodukované mléko je rozhodující surovinou pro úspěšný exportní artikl sýr a čokoládu. Švýcarsko disponuje velmi dobře vybudovanou sítí železnic a silnic. Četné tunely, průsmyky a lanovky umožňují přístup do Alp. Sanktgotthardský tunel, který měří 17 km, patří v Alpách k nejdůležitějším spojnicím severu s jihem.

Dějiny a kultura

Roku 1291 založily kantony Uri, Schwyz a Unterwalden konfederaci, která teprve v roce 1499 znamenala praktickou nezávislost na německé říši. Již v roce 1515 vyhlásili obyvatelé konfederace svoji úplnou neutralitu. Po pádu Napoleona se Švýcarsko rozšířilo na 22 kantonů, které v roce 1848 přijaly novou ústavu. V roce 1963 přistoupilo Švýcarsko k Evropské radě. Země disponuje velkou kulturní rozmanitostí, která vyplývá z její polohy v průsečíku německých, italských a francouzských kultur. Typické obyčeje se dochovaly zejména v alpských oblastech, např. „Schwingen“ – zápas v ringu nebo „Klausjagen“ – hlučné průvody, jejichž účastníci nesou na hlavách lucerny (infule) a obrovské mitry. Mezinárodní festivaly, jako je filmový festival v Locarnu a televizní festival „Goldene Rose“ v Montreaux, přesahují svým významem švýcarské hranice.

Geografie

Švýcarsko je možné rozdělit na tři velké přírodní oblasti: Alpy, střední část a Juru. Alpy zabírají téměř dvě třetiny plochy země. Hora Monte Rosa je s 4634 m nejvyšším vrcholkem Švýcarských Alp. Díky Aletschskému ledovci (28 km) má Švýcarsko největší alpský ledovec. Rozmanitý ráz krajiny ve střední části zpestřují četná jezera.Alpy také silně ovlivňují švýcarské podnebí. Zatímco klima na severní straně Alp ovlivňuje atlantické proudění, jižní strana Alp má již středomořské podnebí.