Politické uspořádání

Podle ústavy z roku 1971 (pozměněna v roce 1980) je Egypt republikou v čele s prezidentem, voleným na šest let.Egyptský prezident má k dispozici velkou moc, od roku 1981 zde vládne pomocí výjimečného stavu. V parlamentu (Národní radě) sedí 454 poslanců, z nichž je 444 voleno na čtyři roky, deset z nich jmenuje prezident. Při rozhodování jim pomáhá poradní sbor tzv. šura (210 členů, 57 z nich jmenovaných prezidentem). Egypt se administrativně člení na 26 oblastí, které mají vlastního guvernéra.

Obyvatelstvo

Při ročním přírůstku obyvatelstva přibližně o 2 % stoupá ročně počet obyvatel o více než jeden milion lidí. To způsobuje zemi na Nilu stále větší problémy. Obyvatelé Egypta tvoří etnicky jednotnou skupinu, v níž v průběhu minulých tisíciletí zanechali stopy Féničané, Řekové, Římané, Peršané, Turci, Angličané a Francouzi. Devět desetin Egypťanů jsou muslimové, druhou největší náboženskou skupinu tvoří křesťanští Koptové. Přibližně 80 000 beduínů stále ještě putuje pouštěmi, kolem 100 000 Nubijců se usídlilo především na jihu země. V Egyptě je velmi rozšířena dětská práce, negramotnost proto i přes velmi dobře vybudovanou síť škol dosahuje kolem 50 %. Povinná školní docházka je v Egyptě šestiletá. Na tuto základní školu potom navazuje přípravná škola, která přechází do druhého stupně, který je předpokladem vysokoškolského studia. Egypt má nejlepší univerzity v arabské oblasti, na nichž studuje také mnoho studentů ze sousedních zemí.

Hospodářství

Ekonomika země byla v 60. a 70. letech řízena státem, nyní vláda už reaguje pružněji i na soukromé podněty. Průmyslová odvětví jako zpracování kovů, výroba spotřebního zboží a investičních celků, automobilový a textilní průmysl tvoří přibližně jednu čtvrtinu hrubého národního produktu; počítá se k tomu i export ropy,který je také důležitým zdrojem devizových příjmů. Zemědělství vytváří pouze 18 % veškerých příjmů, ačkoliv zaměstnává celou třetinu produktivního obyvatelstva. Nejdůležitějším zemědělským produktem s uplatněním na světovém trhu je bavlna. Dalším důležitým zdrojem devizových příjmů je turistický ruch, počet návštěvníků země ale klesá od doby útoků fundamentalistických muslimů na turisty.

Doprava

Egypt má poměrně dobře vybudovanou silniční síť (celkem 500 000 km silnic, z toho 80 % zpevněných). Železniční síť (8830 km) je nejstarší v Africe. Pro mezinárodní námořní dopravu i pro hospodářství Egypta je velice důležitý Suezský průplav dlouhý 190 km, ze kterého do státní pokladny plynou ročně na dvě miliardy dolarů za průjezdní poplatky.

Média

Obyvatelstvo může denně volit mezi 17 novinami, které vycházejí v celkovém nákladu přibližně čtyř milionů exemplářů. Rozhlas a televize jsou kontrolovány státem.

Dějiny

Faraóni Staré říše (29640-2160 př. n. l.) nechali vystavět tři velké pyramidy v Gize. Faraón Mentuhotep sjednotil zemi a založil Střední říši (2040-1650 př. n. l.), ve které se stal střediskem náboženského života a nejsvatějším místem starověkého Egypta Abydos s chrámem boha Osirise. Ahmose založil Novou říši /1551-1070 př. n. l.),ve které Achnaton kolem roku 1359 př. n. l. prosadil jediného boha Atona a zavedl tak poprvé v dějinách lidstva monoteizmus. V Údolí králů u Luxoru se nechali faraónové pohřbívat do nádherných hrobek. Od 945 př. n. l. začala cizí nadvláda Libyjců, Asyřanů a Peršanů. Po dobytí Římany v roce 30 př. n. l. se země na Nilu stala obilnicí Říma. Ve 3. století se začalo rozšiřovat křesťanství, v roce 395 padla země do rukou Byzance. K islamizaci Egypta došlo v roce 635 po dobytí Araby. Během křižáckých válek podnikal sultán Sladin z Egypta úspěšné výpady do Palestiny.Na vrcholu své moci v roce 1517 přepadl zemi na Nilu osmanský král a začlenil ji do své říš. Intervencí Napoleona začala v roce 1798 doba kolonialismu. V roce 1806 se stal egyptským pašou Muhammad Ali, který zavedl hluboké reformy a přetvořil Egypt ve společnost s moderní strukturou. Suezský průplav byl otevřen v roce 1869. V Egyptě fakticky vládl od roku 1881 britský generální guvernér. Po první světové válce se stal Egypt nezávislou zemí, Velká Británie si ale nadále ponechala kontrolu nad Suezským průplavem. Tzv. „Svobodní důstojníci“ kolem Gamala Abdel Násira sesadili v roce 1952 krále Faruka a vyhlásili o rok později republiku, jejímž prezidentem se v roce 1956 Násir stal. Ve stejném roce došlo k zestátnění průplavu. V letech 1967 a 1973 došlo k válce s Izraelem, v roce 1979 k uzavření míru. Od zavraždění prezidenta Sadata v roce 1981 narůstá vliv fundamentalistických sil a tento trend k reislamizaci Egypta přetrvává i v novém tisíciletí. V roce 1999 se stal prezidentem Husní Mubarak. Z důvodu boje proti islámskému fundamentalismu platí od roku 1981výjimečný stav.

Kultura

Původní kultura faraónů je zcela zastíněna kulturními hodnotami islámu. Egypt má dlouhou a úspěšnou tradici ve filmovém průmyslu a dodnes natáčí filmy pro celou arabskou oblast. V roce 1988 obdržel daleko za hranicemi Egypta proslulý spisovatel Naguib Mahfouz Nobelovu cenu za literaturu. V Opeře v Kairu hostují pravidelně vynikající soubory z celého světa.

Geografie

Egypt je z 96 % pokryt pouští: západně od Nilu je to Libyjská poušť, která zaujímá čtvrtinu země, na východě se pak rozkládá Arabská poušť. Také Sinajský poloostrov má převážně pouštní charakter. Mezi Abu Simbel a Assuánem protéká část Nilu, která se počítá k Núbii a je dnes zaplněna Assuánskou přehradou (Buhairat Nasir). Na tuto oblast navazuje severně Horní Egypt – obilnice země a na ni dále Dolní Egypt s deltou Nilu. Obyvatelstvo se extrémně+ hustě koncentruje v deltě Nilu, která je až 250 km široká, a rovněž podél toku Nilu, který je odjakživa životní tepnou země. Nákladné projekty, určené k získávání půdy z pouště, by měly problémy s nerovnoměrným zalidněním zmírnit. Egyptské podnebí je převážně subtropické, suché, na severním pobřeží vládne středomořské podnebí.