Politické uspořádání a obyvatelstvo

Podle ústavy z roku 1991 je Bulharsko parlamentní republikou. Na čtyři roky volený jednokomorový parlament se nazývá Lidové shromáždění. V čele státu stojí přímou volbou volený prezident. Země se člení na osm oblastí a oblast hlavního měst Sofie. Hustota obyvatelstva je velmi nerovnoměrná. Přibližně dvě třetiny obyvatel žijí ve městech. Hlavní etnickou skupinou jsou Bulhaři, kteří v historicky dlouhém období vznikli ze Slovanů, starých Bulharů a Thráků a dnes představují cca 85 % obyvatelstva.V zemi žije silná turecká menšina (10 %). Další významnou menšinu tvoří Romové. Přes 80 % Bulharů jsou ortodoxní křesťané.

Hospodářství a doprava

Bulharský průmysle se po roce 1945 poměrně rychle rozvíjel. Po rozpadu plánovaného hospodářství se bulharská ekonomika nachází v zásadním přerodu. ze státních podniků vznikají soukromé firmy. Do roku 1994 průmyslová a zemědělská výroba klesala, teprve roku 1995 byl zaznamenán malý nárůst. Bulharsko je tradičně zemědělskou zemí. Pro zdejší zemědělství jsou charakteristické speciální kultury (pěstuje se například kukuřice, tabák, slunečnice, broskve, meruňky) a chov dobytka. Rybolov ztratil v posledních letech na významu. Potravinářský průmysl se podílí na celkové průmyslové výrobě jednou pětinou; vyváží se především tabák, víno, chemické výrobky a plasty. Vedle zpracování zemědělských produktů se orientuje na vývoz strojírenství, metalurgický a chemický průmysl. Dopravním uzlem země je Sofie. Pro vybudování mezinárodního cestovního ruchu na úrovni je nutno zmodernizovat dopravní spojení a s ním související zařízení. Přímořské oblasti mají ale velice dobrou infrastrukturu.

Dějiny a kultura

Bulharský stát je jedním z nejstarších v Evropě. První bulharská říše byla založena již roku 681 na území bývalých římských provincií Trácie a Poesie. V 9. století bylo v Bulharsku zavedeno křesťanství a vytvořena bulharská abeceda. Turecká nadvláda od poloviny 14. století zásadně ovlivnila vývoj země. Po dlouhých bojích se Bulharsko stalo roku 1878 autonomním knížectvím. I později ale bylo zavlečeno do několika válečných konfliktů na Balkáně a také do obou světových válek. Roku 1957 vznikla Bulharská lidová republika, která byla až do počátku 90. let (do rozpadu Sovětského svazu) ekonomicky a politicky úzce spojena s východním blokem a tvořila jeho součást. Od roku 2007 je Bulharsko členem EU.

Za turecké nadvlády vzkvétalo tradiční lidové umění, především malba ikon, výšivky a tkané látky. Dnes se tyto zvyky udržují jen na venkově nebo v klášterech. Bulharsko má bohatý a zajímavý folklór. Lidové tance, písně a kroje se regionálně liší a jsou velmi rozmanité.

Geografie

Pahorkatiny a roviny tvoří dvě třetiny z rozmanité krajiny, zatímco zbývající třetina je pokryta pohořími. Uprostřed země se v délce 550 km táhne pohoří Stara Planina, jehož nejvyšším vrcholem je Botev (2376 m). Na severu země se rozkládá 100 – 500 m vysoká Dunajská pahorkatina, kterou protékají četné říčky. Přechází prudce Podunajskou nížinu, na kterou v jižním směru Balkánského poloostrova navazuje Hornothrácká nížina (údolí řeky Marice) a nejvyšší bulharská pohoří Rila, Pirin a Rodopy. Východní hranice je tvořena pobřežím Černého moře. Dunaj tvoří hranici s Rumunskem a jedinou splavnou řekou Bulharska. Sever Bulharska je charakterizován mírným kontinentální podnebím, jih subtropickým klimatem středomořské oblasti. Velký vliv na podnebí mají také pohoří. Na jihu se v Růžovém údolí, které se rozprostírá po délce 130 km, nacházejí největší růžové plantáže světa.